S každou složitější elektronikou se pojí všemožné pojmy, které pro nezasvěcené bývají velmi matoucí. Čističky vzduchu nejsou žádnou výjimkou – když pomineme hojně využívaný HEPA filtr, jejich komponenty jsou pro řadu lidí velkou neznámou.
Existují různé úrovně čištění vzduchu a tím pádem i technologie, které jej umožňují. Pokud má člověk určitá očekávání, snadno se nechá unést sympaticky znějícími výrazy, stejně tak jako jejich popisky, které mu požadovaný účinek slibují.
Nicméně při špatné volbě technologií nebo jejich nesprávném využití může být používání čističky vzduchu kontraproduktivní.
Jak se ale v pojmech vyznat? V následujících řádcích si vysvětlíme nejčastěji používané technologie, jejich rizika i vzájemné rozdíly.
Ionizátor – zabraňuje víření prachu
Kromě klasických filtrů, které zachycují nečistoty poletující ve vzduchu, bývají čističky vzduchu velmi často opatřeny takzvaným generátorem záporných iontů, neboli zkráceně ionizátorem.
Jistě znáte dny, kdy vám do bytu prosvítají sluneční paprsky a v jejich záři jde krásně vidět prach a další drobné částice poletující v ovzduší. Důvodem jejich víření je jejich pozitivní náboj, který způsobuje, že se vzájemně odpuzují – podobně jako dva magnety, když je položíte stejnými póly k sobě.
Ionizátor vydává negativně nabité částice, které některým nečistotám dodávají záporný náboj. Poté se opět chovají jako magnet, avšak tentokrát už ve vzduchu poletují negativně i pozitivně nabité částice, díky čemuž se vzájemně přitahují.
Díky tomu vytvářejí shluky, které se usazují na podlaze či jiných povších a čistička vzduchu je snadněji pohltí.
Negativní ionty s sebou navíc přinášejí pozitivní účinky na dýchací ústrojí, což mimo jiné ocení především alergici či astmatici. Používání kvalitního ionizátoru navíc může přispět ke snížení krevního tlaku a rychlejšímu hojení ran.
Nicméně používání ionizátoru má i potenciální stinnou stránku, která spočívá v tom, že během provozu produkuje ozón.
Možná si ještě ze školy pamatujete, že pojem ozón označuje tříatomovou molekulu kyslíku se značkou O3 – v čemž se liší od organického dvouatomového kyslíku, který běžně dýcháme a potřebujeme ho k životu.
Ve světě zařízení pro úpravu vzduchu má ozón své opodstatnění, jelikož přináší významné dezinfekční účinky. Avšak vyžaduje opatrné zacházení, jelikož patří mezi iritanty dýchacího ústrojí a ve vysokých koncentracích může způsobit vážné zdravotní potíže.
Za bezpečnou koncentraci ozónu ve vzduchu se považuje 0,05 ppm (parts per million) – při vyšším obsahu v ovzduší hrozí rozvoj chronických onemocnění dýchacího ústrojí. Kvalitní čističky vzduchu však tuto hranici nikdy nepřekračují.
Přestože ionizátor výrazně usnadňuje práci čističky a přispívá ke kvalitnější úpravě vzduchu, neslouží ke sterilizaci prostředí. Za tímto účelem se do zařízení implementují jiné technologie, které si představíme níže.
Jak to funguje?
- Ionizátor generuje negativní ionty do ovzduší.
- Ty se spárují s nečistotami, jako je prach, pyl nebo kouř.
- Tím se neutralizuje jejich náboj a padají na podlahu.
UV lampa – nepřítel organických nečistot
Jestliže hledáte účinný způsob, jak zbavit domácnost bakterií, plísní a dalších organických škodlivin, UV lampa je přesně tím, co hledáte.
K odstranění tohoto typu nečistot využívá ultrafialového záření, které je pro lidské oko neviditelné a jehož přirozeným zdrojem je Slunce. Existují tři hlavní typy, a sice:
- UV-A – tvoří 95% slunečního záření, které dopadá na zemský povrch, a běžně se používá v soláriích;
- UV-B – také prostupuje na zemský povrch, ale v mnohem menší míře, a protože poškozuje horní vrstvu pokožky, má na svědomí většinu popálenin od Slunce;
- UV-C – nejnebezpečnější forma UV záření pro živé organismy, před kterou nás naštěstí stoprocentně chrání zemská atmosféra.
Právě poslední uvedený typ ultrafialového záření využívají UV lampy. Nemusíte se ale bát, čističky vybavené touto technologií nevyzařují UV-C do místnosti. Vzduch pouze prochází malou vnitřní komorou, která je mu vystavená – zcela odděleně od okolního prostředí.
K tomu, aby skutečně došlo k eliminaci všech organických nečistot, musí být vzduch UV záření vystaven po delší dobu – zejména pokud jde o bakterie a viry. Z toho důvodu mívají čističky s UV lampou menší vzduchový výkon, na druhou stranu však bývají také tišší.
Jak už jste možná vydedukovali, UV lampy fungují díky schopnosti UV-C poškozovat buňky, čímž je zcela usmrtí nebo jim zabrání ve výkonu důležitých životních funkcí, jako je jejich další rozmnožování.
Obzvláště efektivní jsou UV lampy v boji s plísněmi. Ty totiž uvolňují do ovzduší takzvané spóry, které se následně usadí na vlhkém místě, rozrostou se a dále se množí.
Počítejte však s tím, že pokud se plíseň na nějakém povrchu již vytvořila, samotná UV lampa si s ní neporadí. Nejprve se jí musíte lokálně zbavit pomocí vhodných přípravků a čističku vzduchu použít až k hubení spór a následně jako prevenci před další tvorbou plísně.
I když jsou výzkumy zatím ještě v plenkách, lze s velkou jistotou říct, že UV lampa může při správném použití výrazně snížit i koncentraci bakterií a virů v ovzduší.
UV lampy se proto hojně využívají v nemocnicích, zejména pak na operačních sálech a jednotkách intenzivní péče, či v laboratořích.
Generátor ozónu – pomocník v boji se zápachem
Výše jsme již naznačili, že ozón přináší užitečné dezinfekční účinky, proto se vyrábí také uměle, a to prostřednictvím generátorů ozónu.
Tyto přístroje simulují procesy probíhající v atmosféře, při nichž ozón přirozeně vzniká. Nasají kyslík z ovzduší a dodají mu silný elektrický náboj, což způsobí přeskupení molekul a vznik O3.
Následně ozón uvolňují zpět do ovzduší, kde zasahuje molekuly škodlivých látek, narušuje jejich buněčnou stěnu, a tak je eliminuje. Poté se opět přemění na kyslík.
Obzvláště účinný je v boji s pachy, běžně se tedy používá jako nástroj k odstranění kouře či jiných, zejména štiplavých zápachů. Kromě toho si poradí také s celou řadou bakterií, plísněmi a jejich spóry. Generátory ozónu se proto běžně využívají k dezinfekci nemocničních místností či hotelových pokojů.
Jak už jsme ale uvedli výše, ozón může mít silné negativní účinky na lidské zdraví, především na dýchací ústrojí. Generátor by se proto nikdy neměl používat v místnosti, kde jsou přítomny osoby či zvířata, a pokud si vážíte svých pěstitelských počinů, tak ani rostliny.
Určitě tedy není vhodný pro běžné domácí použití, ale spíše jako akutní řešení problémů, jako jsou již zmíněné plísně nebo cigaretový kouř – například po předchozím nájemníkovi.
Pokud doma chcete udržovat čisté a skoro až sterilní prostředí na každodenní bázi, mnohem vhodnější a především šetrnější volbou pro vás bude čistička vzduchu s UV lampou. Co se týče ionizátoru, je třeba mít na paměti, že se nejedná o dezinfekční zařízení a nemůžete od něj v tomto ohledu čekat reálný účinek.
