Vlhkost (vodní pára) obsažená ve stavebních dílech nebo materiálech přestupuje do okolního vzduchu. Tím se zvyšuje vlhkost vzduchu a dochází ke vzniku plísní, hniloby, koroze, odlupování barevných vrstev a jiných nežádoucích škod. Odvhčovače vzduchu představují efektivní způsob, jak vlhkosti zamezit.
1. Příčiny problémů s vlhkostí:
- Vlhkost a mokro pronikne i přes tlusté betonové stěny a nepomůžou ani dobře zaizolovaná okna a dveře.
- Množství vody použité při výrobě betonu, malty, omítky atp. se v závislosti na okolnostech odpaří po jednom až dvou měsících.
- Stejně tak se velmi pomalu uvolňuje vlhkost shromážděná ve zdech po zatopení, např. při povodních.
- Zdrojem vlhkosti může být také v uložený materiál.
2. Vliv vlhkosti vzduchu na rychlost koroze (obr.1):
- Je patrné, že rychlost koroze pod 50 % relativní vlhkosti vzduchu (r. v.) je minimální a pod 40 % r. v. je zanedbatelná.
- Od 60% r.v.v. rychlost koroze značně stoupá. Tato hranice škod na kovu v důsledku vysoké vlhkosti vzduchu platí i pro mnoho jiných materiálů, např. pro práškové látky, obaly, dřevo nebo elektronické přístroje.
3. Výhody odvlhčování oproti topení a větrání:
- Energetické náklady se omezí pouze na daný prostor. Odvlhčovacím procesem uvolněné teplo je vráceno zpět do místnosti.
- Při správném použití se spotřebuje pouze přibližně 25% energie, která musí být spotřebována na principu topení a větrání.
4. Relativní vlhkost vzduchu:
Vzduch v našem prostředí je směsí plynů a vodní páry. Množství vody ve vodní páře je udáváno v gramech na kilogram suchého vzduchu (absolutní obsah vody). 1 m³ vzduchu váží cca. 1,2 kg při 20 °C.
V závislosti na teplotě může každý kilogram vzduchu přijmout pouze určité množství vodní páry. Pokud je dosaženo maximální hodnoty, hovoří se o nasyceném vzduchu, který má r.v. 100%. Relativní vlhkostí vzduchu se rozumí poměr mezi v určitém čase ve vzduchu obsaženém množství vodní páry a maximálně možným množstvím vodní páry při stejné teplotě.Schopnost vzduchu přijímat vodní páru se zvyšuje se stoupající teplotou. To znamená, že maximálně možný (= absolutní) obsah vody ve vzduchu je se stoupající teplotou větší:
Při ohřátí vzduchu je schopnost přijímat maximálně možné množství vodní páry větší. Obsažené množství vodní páry ve vzduchu zůstává stejné a relativní vlhkost vzduchu klesá. Naproti tomu při ochlazení vzduchu je schopnost přijímat maximálně možné množství vodní páry menší. Ve vzduchu obsažené množství vodní páry zůstává stejné a relativní vlhkost vzduchu stoupá. Při dalším ochlazování vzduchu se schopnost přijímat maximálně možné množství vodní páry redukuje, až je ve vzduchu obsažené množství vodní páry stejné. Pak hovoříme o tzv. „rosném bodě“.Pokud je vzduch ochlazen pod rosný bod, je obsažené množství vodní páry větší než maximálně možné množství vodní páry. Vylučuje se vodní pára. Tato kondenzuje ve vodu. Vzduch je zbavován vlhkosti. Příkladem kondenzace jsou orosené okenní tabulky v zimě nebo orosená láhev se studeným nápojem.
5. Proces odvlhčování (obr.2):
- Na povrchu zdí či inventáře dochází k odpařování vlhkosti = přechod v podobě vodní páry do okolního ovzduší.
- Vzduch smíchaný s vodní párou prochází odvlhčovačem. Odvlhčený a současně mírně ohřátý vzduch opouští přístroj, aby přijal dále se obnovující množství vodní páry.
- Vlhkost obsažená v materiálu je postupně redukována. Tak dochází k vysoušení materiálu.
